Pardubické začátky: do ligové branky v šestnácti

Hašek vyrůstal v Pardubicích a do místní hokejové přípravky nastoupil v šesti letech. Brankářem chtěl být už předtím: klubový životopis připomíná domácí chytání tenisového míčku, který mu střílel dědeček. Cesty na stadion a sledování pardubických gólmanů tak měly brzy pokračování na skutečném ledě.

První příležitost v nejvyšší soutěži dostal 1. prosince 1981 na Spartě. Šestnáctiletého brankáře poslal trenér Zdeněk Uher do závěrečné třetiny. O tři dny později už nastoupil od začátku utkání v tehdejším Gottwaldově. Z prvních zkušeností postupně vyrostla pozice klubové opory a mistrovské tituly s Teslou v sezonách 1986/87 a 1988/89. Před odchodem do Severní Ameriky působil také v Dukle Jihlava.

Chicago: začínat znovu nebylo snadné

Chicago si Haška vybralo v draftu roku 1983 jako 199. hráče. V NHL však debutoval až v sezoně 1990/91. V Blackhawks stál za Edem Belfourem a na pravidelnou příležitost musel čekat. Důležitým zlomem se proto stala výměna do Buffala v roce 1992.

Pro sběratele je chicagské období přirozeným začátkem příběhu jeho působení v NHL. Ranou kartu přitom stojí za to posuzovat podle přesného vydání a čísla, nikoli pouze podle slova „rookie“ v nabídce prodejce.

Prohlédnout Haškovy karty za Chicago: aktuální nabídka

Buffalo: období, ve kterém vznikla legenda

V Buffalu se z Haška stal brankář spojovaný s největšími individuálními úspěchy. První Vezina Trophy získal v roce 1994; celkem ji vyhrál šestkrát. V letech 1997 a 1998 přidal Hart Trophy pro nejužitečnějšího hráče NHL. V obou těchto letech získal také ocenění od samotných hráčů, tehdejší Lester B. Pearson Award.

V roce 1999 došel s Buffalem až do finále Stanley Cupu proti Dallasu. Pohár tehdy Sabres nezískali, přesto jde o zásadní kapitolu Haškovy kariéry. Buffalo představuje dlouhé období 1992–2001, ve kterém se jeho jméno pevně spojilo s klubem i s brankářskou výjimečností.

Prohlédnout Haškovy karty za Buffalo: aktuální nabídka

Nagano: šest inkasovaných branek a olympijské zlato

Olympijský turnaj v Naganu v roce 1998 přivedl na jedno místo českou reprezentaci a největší hvězdy NHL. Hašek během turnaje čelil 155 střelám a inkasoval pouze šestkrát. Jeho výkony se staly jedním ze základů českého zlatého úspěchu.

Nagano nebylo jeho jediným olympijským vystoupením. Zúčastnil se také her v Calgary 1988, Salt Lake City 2002 a Turíně 2006. Z Turína má bronz, je však důležité dodat, že se zranil už v prvním utkání a do dalších zápasů nezasáhl. Jeho reprezentační příběh zahrnuje rovněž stříbro a tři bronzové medaile z mistrovství světa.

Právě olympijská kapitola dává sbírce další možný směr: vedle klubových karet lze sledovat i vydání věnovaná reprezentaci. U každé karty je přitom potřeba odlišit rok vydání od události, kterou připomíná.

Detroit: cesta k prvnímu Stanley Cupu

Před sezonou 2001/02 přišel Hašek do Detroitu. V základní části zaznamenal 41 vítězství a v play-off prošli Red Wings přes Vancouver, St. Louis a Colorado až do finále proti Carolině. V červnu 2002 se dočkal svého prvního Stanley Cupu.

Vítězství však neznamenalo definitivní konec jeho příběhu. Po roční přestávce se do Detroitu vrátil pro sezonu 2003/04, kterou mu výrazně zkrátilo zranění. Následně zamířil do Ottawy; kvůli výluce NHL začalo jeho soutěžní působení v Senators až v sezoně 2005/06.

Prohlédnout Haškovy karty za Detroit: aktuální nabídka

Ottawa a druhý triumf s Red Wings

Ottawská kapitola byla krátká a její závěr poznamenalo zranění z olympiády v Turíně. V sezoně 2006/07 už Hašek znovu chytal za Detroit. S Red Wings získal v roce 2008 druhý Stanley Cup, tentokrát v jiné roli: během prvního kola play-off převzal branku Chris Osgood a dochytal zbytek vítězné cesty. Oba tituly patří do Haškova životopisu, jeho podíl na nich však nebyl stejný.

Ottawské karty tak ve sbírce mohou připomínat samostatnou, kratší kapitolu mezi dvěma působeními v Detroitu.

Návrat domů, Spartak a konec kariéry

Po odchodu z NHL se Hašek vrátil do Pardubic. V sezoně 2009/10 s nimi v pětačtyřiceti letech získal další mistrovský titul. K prvenstvím z let 1987 a 1989 tak přidal třetí titul s klubem, ve kterém začínal.

Jeho poslední klubovou sezonou byl ročník 2010/11 ve Spartaku Moskva. Definitivní ukončení profesionální kariéry následovalo v roce 2012. Odchod z NHL v roce 2008 proto není správné označovat za konec celé hráčské kariéry.

Co po Dominátorovi zůstalo

Haškův styl byl osobitý a výrazně akrobatický. Jeho kariéru ale nepřipomínají jen neobvyklé zákroky. V roce 2014 byl uveden do Hockey Hall of Fame a v roce 2015 Buffalo vyřadilo jeho číslo 39.

Pro sběratele lze jeho kariéru číst jako několik propojených příběhů: začátky v Chicagu, vrcholná léta v Buffalu, titulový Detroit, krátkou Ottawu a českou reprezentaci. Takto sestavená sbírka může zachytit vývoj jednoho hráče napříč kluby i desetiletími. Výběr přitom nemusí stát pouze na ceně karty — důležité může být i to, kterou část příběhu pro svého majitele představuje.